Wimbledon a válka

„Otevři svá ústa za němého, za právo všech postižených, ústa otevři, suď spravedlivě a zastaň se utištěného a ubožáka.“ (Bible, kniha Přísloví 31,8-9)

Zaslechl jsem dnes, 1. 4. 2022, ve Zprávách ČT 24 v 16:30, že tenisté Ruské federace a Běloruska nebudou moci zúčastnit nejslavnějšího tenisového turnaje ve Wimbledonu, jestliže „neodsoudí válku na Ukrajině.“ Je malá naděje, že to byl aprílový žertík. Pakliže to bude pravda, je to nemorální, hloupé rozhodnutí. Minimálně ze dvou důvodů:

1. Před zahájením války na Ukrajině se tenistů nikdo z politiků neptal na jejich názor;

1. Celý civilizovaný svět ví, že za odsouzení vpádu ruských vojsk na Ukrajinu hrozí ruským občanům několik let vězení. Za pouhé užití slova „válka“ údajně až 15 let;

Vystavit ruské tenisty hrozbě vězení pokládám za nehoráznou sprosťárnu. Bylo možné použít kompromis jako na Olympiádě v Pekingu. Mohli např. soutěžit „sami za sebe“. Mezinárodní šachova federace zakázala startovat Sergeji Karjakinovi na turnajích, protože invazi podpořil.

Podobně nekulturní a hloupé je také vyhazovat z angažmá ruského dirigenta a zpěvačku za to, že jmenovitě neodsoudili Putina za válku na Ukrajině. Mnichovská filharmonie propustila dirigenta Valeryho Georgieva, Newyorská metropolitní filharmonie propustila operní sopranistku Annu Natretkovou. Ta sice invazi odsoudila, ale nejmenovala Putina.

Filharmonie ve velšském Cardiffu odstranila z programu díla Čajkovského. Milánská univerzita zrušila přednáškový cyklus o Dostojevském.

Evropa kopíruje praktiky z USA, kde byli ponížováni a prezekuováni ti, kdo veřejně nepodpořili hnutí Black Lives Matter.