Josep Borrell, tentokrát důrazně vyzval Spojené státy, aby se připojily k novému úsilí konflikt vyřešit, přičemž jedním dechem Trumpovou Dohodu století odmítl. "Pro nás neexistuje žádný jiný způsob, než pokračovat v rozhovorech, každá nová iniciativa musí respektovat „mezinárodně dohodnuté parametry“ (= měřítka, kritéria).
Mezinárodní právo není totéž co mezinárodně dohodnuté parametry. „Mezinárodně dohodnuté parametry“ byly také domluveny v roce 1938 v Mnichově. Výsledkem byly desítky milionů mrtvých. Zbabělí politici pak „oslavovali vítězství“, které vyhandlovali s Hitlerem. Nevilu Chamberlainovi řekl pravdu do očí Winston Churchill: „Volil jste mezi ponížením a válkou, vybral jste si ponížení a budete mít i válku.“
Socialisté v Bruselu kopírují i dnes politiku ústupků vůči nepřátelům Izraele. Vystavují svou špinavou politikou Izrael většímu nebezpečí, než jakému čelilo Československo po Mnichovu v 1938. Tehdy jsme ztratili „jen pohraniční území a svobodu“, kdežto Izraeli hrozí „druhý holocaust“. Proč Borrell, Arabové a všichni nepřátelé Státu Izrael požadují stažení Izraele na „hranici“ před červnem 1967?
Velmi dobře vědí, že taková „hranice“ byla tehdy jen linií příměří, na které mladý izraelský stát zastavil postup armád svých nesmiřitelných vrahů. Kdyby se Izrael vrátil před červen 1967, znamenalo by to smrtelné ohrožení celého židovského národa. Proto bývalý izraelský ministr zahraničí Abba Eban nazval tuto „hranici“ osvětimskou, tzn. nehájitelnou. Všichni, kdo požadují stažení Izraele na území před červnem 1967, dávají Arabům novou možnost Izrael zničit.
Je příznačné, že se nepřátelé Izraele neodvolávají na mezinárodní právo z let 1917-1945, ale výlučně na léta následující. Rádi překrucují smysl poválečné Ženevské konvence z roku 1949, která měla zabránit v příštích válkách totalitním režimům přemísťovat své obyvatele na okupovaná území. Současná OSN, s převahou arabských a islámských zemí, odhlasuje proti Izraeli jakoukoli hloupost.