Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před 120 léty zasedal první židovský parlament

6. 09. 2017 6:31:05
Minulý týden tomu bylo 120 let, kdy ve švýcarské Basileji zasedal ve dnech 27. – 31. srpna 1897 první židovský parlament.

Tehdy se konal I. sionistický kongres, dnes bychom řekli parlament. Bylo to první všeobecné židovské shromáždění od zničení Jeruzaléma v roce 70, který svolal vídeňský Dr. Theoder Herzl. Kongresu se zúčastnilo 204 delegátů ze sedmdesáti zemí.

Přední židovští představitelé už měli za sebou několik konferencí o budoucnosti židovského národa v Evropě, např. v letech 1884. 1887 a 1889 v polských Katovicích. Od roku 1890 dostalo hnutí židovských národních buditelů pojmenování s i o n i s m u s.

Po kongresu v Basileji následovalo do vzniku Státu Izrael v roce 1948 dalších 22 kongresů. Do roku 1901se židovské kongresy konaly každoročně, od roku 1903 každý druhý rok, z toho 9 kongresů se konalo v Basileji. Ten srpnový v roce 1897 svolal Theodor Herzl a delegáti řešili tři základní body: území budoucí vlasti, politické struktury a evropský model vyřešení židovské otázky v ne-evropském regionu.

Úvodní projev přednesl Dr. Karpel Lippe, židovský doktor a publicista z Rumunska, předseda světového sionistického kongresu. Po 15 minutových ovacích předal slovo charizmatickému Theodoru Herzlovi.

„Chceme dnes postavit základní kámen domu, který jednou převezme židovský národ“, začal Herzl svou řeč. Delegáti dobře znali jeho definici sionismu: „Sionismus je návrat k židovství ještě před návratem do židovské země.“

„Kdybych měl popsat basilejský kongres jednou větou, znělo by to takto - V Basileji jsem založil židovský stát“, prohlásil později Herzl. Na kongresu se ovšem o vytvoření státu ještě nemluvilo, protože se počítalo s tím, že uvnitř mohou být carští agenti a špioni osmanského sultána.

Britský spisovatel a dramatik Izrael Zangwill popsal své dojmy z kongresu slovy: „Židé sedávali při řekách babylonských a oplakávali ztrátu Sionu, v Basileji se rozhodli už neplakat.“

Návrh území pro židovský domov ve východoafrické Ugandě nenašel mezi delegáty podporu. Velkou většinou byla přijata Palestina. Hebrejština coby jazyk budoucí vlasti měla v debatách tak velkou podporu, že už na sionistickém kongresu v roce 1911 se odpolední rokování konalo hebrejsky.

Na posledním kongresu před II. světovou válkou v srpnu 1939 v Ženevě měl tehdejší předseda sionistického kongresu Chaim Weizmann jediné přání: „Aby se všichni opět setkali živí.“ Před rokem 1939 tvořili židovští delegáti výraznou většinu.

První sionistický kongres po skončení války se konal v roce 1946 v Basileji a byl to také kongres poslední před vznikem Státu Izrael. Na kongresu bylo delegátů z východní Evropy jen 55. Z celkového počtu 375 byla většina z USA a z Palestiny. Od roku 1951 se sionistické kongresy konají v Jeruzalémě.

Autor: Karel Orlík | středa 6.9.2017 6:31 | karma článku: 11.03 | přečteno: 182x

Další články blogera

Karel Orlík

Negace není řešení – 50 let od arabského summitu v súdánském Chartúmu

Vrcholná konference arabských zemí se uskutečnila v súdánském Chartúmu 29. srpna 1967 a byla reakcí na ponižující porážku arabských armád v tzv. Šestidenní válce v červnu 1967.

28.8.2017 v 6:47 | Karma článku: 18.35 | Přečteno: 302 | Diskuse

Karel Orlík

Pochopili ve Vatikánu biblický text správně?

Zveřejněno papežské poselství ke Světovému dni migrantů a uprchlíků: Vatikán. „Přijímat, chránit, podporovat a integrovat migranty a uprchlíky.

24.8.2017 v 7:07 | Karma článku: 29.68 | Přečteno: 904 | Diskuse

Karel Orlík

Řízená migrace a politika „multikulti“ jsou vzpourou proti Bohu

Většina dnešních politiků se k Bohu nehlásí, ale raději si sami na bohy hrají. Vytvářejí politiku, která v Evropě křesťanství pomalu likviduje. Má ho nahradit islám.

3.8.2017 v 19:51 | Karma článku: 36.64 | Přečteno: 1163 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Roman Potoczný

Já, Kajínek Superstar

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Každou neděli prolamuje Jiří Kajínek na televizní obrazovce stanice Prima další tabu. Neskrývá se, nestrká hlavu do písku, ale hrdě popisuje svůj příběh a buduje svou vlastní legendu.

20.11.2017 v 23:13 | Karma článku: 11.17 | Přečteno: 204 | Diskuse

Karel Sýkora

Dalimil Staněk – Povoláni Bohem k velikosti

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

20.11.2017 v 7:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 |

Karel Sýkora

Adam Mackerle – Všeobecný úvod do Písma svatého

Tato kniha je určena čtenářům, pro které Bible není něčím zcela novým, kteří ji již měli v rukou, četli v ní a začali si klást otázky, které při četbě Bible časem zákonitě vyvstanou: Kde se bere text knih Starého a Nového zákona?

19.11.2017 v 18:38 | Karma článku: 5.56 | Přečteno: 110 |

Jaroslav Čejka

Pětatřicátníci, hoši jako květ!

Jméno nejčtenějšího českého básníka Jiřího Žáčka zná kdekdo. Ale už málokdo ví, že patří do básnické generace "pětatřicátníků", která byla po roce 1989 sametově zadupaná do země. Především kritiky, kteří na ni dřív pěli chválu.

19.11.2017 v 10:54 | Karma článku: 22.02 | Přečteno: 472 |

Karel Sýkora

Vladimír Kubáč – Úvod do hebrejského textu Starého zákona

Není to tak dávno, co Starý zákon byl pro mnohé knihou zavřenou a zapečetěnou. Dnes, kdy Starý zákon se začíná znovu otevírat díky i novému ekumenickému překladu Písma a začíná hovořit srozumitelnějším jazykem k naší generaci.

19.11.2017 v 7:54 | Karma článku: 7.01 | Přečteno: 105 |
Počet článků 191 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1217
Zajímám se o dění okolo nás


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.