Několik informací k dnešnímu meteorologickému jaru neuškodí.

Římané pojmenovali některé kalendářní měsíce podle svých božstev, některým dali jen řadovou číslovku. České pojmenování patrně vzniklo po přijetí křesťanství, jako vědomé odmítnutí jmen pohanských bůžků.  

Januar = podle bůžka Januse; Februar = podle bůžka podzemní říše Februa;

Martius = podle bůžka války Martia;

April = podle „aperire“ (otvírati), protože se otevírají pupeny stromů;

Mai = podle bohyně krásy Máji; Juni = podle bůžka úrody Junona;

Quintilis = podle  řádové číslovky (pátý); Sextilis = (šestý);

September = (septimus= sedmý); October = (octavo = osmý);

November = (nona = devátý); December = (decimus = desátý)

Původně to bylo trochu jinak. Nový rok se začínal prvním březnem a Januar byl jedenáctý měsíc a Februar měsícem dvanáctým. První březen byl logicky počátkem nového roku, kdy se příroda nově probouzela po zimě k novému životu. Proto se i u nás považuje 1. březen dodnes za den, kdy začíná meteorologické jaro. Kdy a proč došlo ke změně?

Na nový rok byl uváděn do úřadu nový římský konzul, což byl nejvyšší civilní i vojenský úředník ve starověkém Římě. Koncem roku 154 n. l. se Iberové vzepřeli Římu. Poněvadž se nemohlo čekat až na nový rok 1.března 153, kdy tehdy nový rok začínal, byl z politicko-vojenských důvodů nový rok přesunut z 1.března na 1.leden 153. Takto mohl nový konzul s armádou vytáhnout k potlačení vzpoury Iberů.